Mé príběhy - Příběh gladiátora ...

    This site uses cookies. By continuing to browse this site, you are agreeing to our Cookie Policy.

    Oficiální české fórum je nyní součástí anglického fóra: https://board.en.nostale.gameforge.com/

    • Mé príběhy - Příběh gladiátora ...

      Ahoj!

      Sem postupně budu vkládat vlastní přiběhy...Promiňte, ale v anglické verzi to nemám       :S

      PŘÍBĚH GLADIÁTORA

      Psal se letopočet 1052 př. n. l., kdy se ve vesnici Namanuta narodil hlavní hrdina příběhu jménem Aires. Svých prvních sedm let života prožil Aires šťastně se svou rodinou na venkově daleko od velikých měst. Když mu bylo osm a tri čtvrtě roku, přišla římská legie a celou vesnici včetně Airesové rodiny vyvraždila – jediný Aires se stačil zachránit útěkem do olivového háje. Příští den po nájezdu legie se chlapec začal starat sám o sebe a vyrazil na dlouhou pouť. Najednou uviděl v dálce karavanu a rozeběhl se k ní. Než doběhl k poslednímu vozu, klopýtl o kámen. Z vozu vyskočili dva muži a dali mu přes hlavu kápi. Omráčili ho a hodili do vozu. Až se probudil, řekli mu: „Jsi otrok, teď tě odvezeme do Říma a tam tě prodáme”. V tu chvíli opět upadl do mdlob a probudil se až v Římě na náměstí. Tam si ho nějaký kupec koupil jako gladiátora. Odvedl ho do nového domova, ukázal mu jeho pokoj, kde Aires vyčerpáním padl do postele a opět usnul. Ráno o půl šesté ho jeho nový opatrovník vzbudil: „Až se nasnídáš, tak ti ukážu kde tě budou cvičit.“ Po jídle ho odvedl do cvičné haly. Když Aires vešel na cvičiště, uviděl mnoho gladiátorů, kteří cvičili různé druhy boje. Po dvou letech byl Aires natolik vycvičený, že mohl konkurovat ostatním gladiátorům a čekal ho jeho první zápas. Ten začal, Aires zběsile útočil a jeho soupeř všechno s přehledem vykrýval jeho útoky. Potom byla přestávka, aby se oba gladiátoři občerstvili, a trenéři jim dali svoje rady. Ta Airesova zněla: „ Nech ho, aby se do tebe vymlátil a unavil, pak ho jenom jednoduše překvap.” Toto kolo souboje trvalo půl hodiny a jenom jednostranným útočením když najednou Aires udělal rychlý výpad a složil svého rivala na zem pak už jen čekal co ukáže publikum když uviděl palec dolů bodl svého protivníka mezi lopatky a ten vykrvácel
      Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností. Bertrand Rusell


      The post was edited 1 time, last by MXW ().

    • Válečnice z Ibizzu

      Ahoj!

      Tady je dálší...
      VÁLEČNICE Z IBIZZU


      Jednou byla přepadena a vypálena bandity vesnice jménem Ibizzu, kde žila velmi chudá rodina s malou dcerou, říkali ji Gamalia. Otec i matka byli velmi staří na tu dobu, měli šedesát let a jejich dcera se měla teprve sedm let. Banditi je odvlekli daleko do vysokých hor, daleko od své vesnice a rodného domu, který se dědil z generaci na generaci. V horách trpěli hladem dlouho, dokonce i týdny než jim dali banditi něco ze své velké získané kořisti, když už něco dostali často to byl suchý chléb a aby se mohli napit museli si nechat v rukách roztát sníh .Pak přišla krutá zima otec, byl starý a chudý, chytl horskou nemoc, po 3 týdnech ukrutné bolesti přišla smrt, na štěstí ne bolestná, ve spánku. Takhle se odehrál ještě 1 rok, když najednou ji umřela matka. Potom Gamalia byla sama a neměla nikoho kdo by ji ochránil před banditi kteří ji bili i zneužívali, až měla Gamalia sedmnáct let zmohla se a zabila jednoho banditu, který ji právě hlídal. Vzala si jeho meč, dýku a nějaké to oblečení. Ukradla jim jídlo, cenné věci a utekla. Když došla do vzdáleného města jménem Quentinamos, tak tam prodala všechny věci, až na jeden kus masa a bochník chleba. Zašla do Hostince u Zlatého moku. Koupila si horký čaj a ubytováni na jednu noc. Příští den ráno, až se probudila zjistila, že má talent na boj. Zjistila od hostinského, že za 2 dny se tady bude konat turnaj v boji. Když šla hledat arénu v které se ten turnaj měl konat zjistila, že i ve městě je cvičiště. Když zjistila, že se může něco nového přiučit, tak toho hned využila a koupila jsi výuku mentálního i praktického boje. U mentálního boje ji cvičitel řekl „Před bojem se koncentruj jen na sebe a nevěnuj se nikomu, ani na nic jiného nemyli než na BOJ. Při boji se soustřeď na svůj ŠTÍT, MEČ a TO CO DĚLÁ PROTVNÍK, pokud jsi šikovná, tak pak už ti jen stačí vykrývat a využít správný okamžik k tvému smrtícímu výpadu.“ Gamalia jen zaujatě poslouchala a pak jen řekla: „Můžeme jít na praktický boj.“ Cvičitel ji odvětil: „K praktickému boji ti nic neřeknu, protože není co, aspoň vyzkouším co jsi si zapamatovala z přednášky o mentálním boji.“ Když nastal boj, začal cvičitel útočit, ve 3/4 boje prohodil ke Gamalii pár slov „Jsi dobrá nenašel jsem žádné místo které by jsi měla nekryté.“ O něco málo později jak promluvil, ani ne 3 sekundy se cvičitel skácel k zemi, Gamalia udělala svůj výpad. Na štěstí se bojovalo jen dřevěnými meči. Když se cvičitel Gamalie zeptal kde se tak dobře naučila bojovat. Gamalia mu řekla svoji smutnou minulost a dodala „Asi jsem se k boji zrodila.“ Cvičitel k ni promluvil „Víš, že za 2 dny se tu bude konat turnaj v boji?“ „Ano, vím. Právě hledám arénu.“ „Ani nemusíš město je tak chudé, že se bude turnaj konat na cvičišti“ Uplynuly další 2 dny strávené v hostinci, nadešel čas na turnaj. Gamalia měla hned první souboj. Hlasatel hlásil: „Na začátek představení se utkají Gamalie proti Amonustrakovi“ Amonustrak nebyl v boji nějak dobry neuplynula ani půlminuta a on se skácel k zemi. Potom přišly další dvě nekonečné hodiny čekání a koncentrováni, než hlasatel konečně řekl „Připraví se Gamalia a Osalamus“ Osalamus byl už lepší kalibr bojovníka, byl to vycvičený
      žoldnéř, ale stejně na Gamalii neměl. Její taktika vykrýváni a výpadu unavila Osalamuse natolik, ze ji stačilo jenom kopnout a on po třech minutách boje spadl na udusanou hlínu. Do půl hodiny přišel další boj. A byl to boj konečný, finálový. Byl to boj proti lordovy zdejšího města Oprahakovi. Oprahak byl velice zkušený bojovník, měl za sebou hodně vyhraných turnajů, bitev s bandity a jinými královstvími. Boj to byl ukázkový trval něco kolem 5 minut a vyhrála Gamalia, tentokrát ale nepoužila svoji vyčkávací taktiku, kterou lord měl okoukanou, ale začala utočit tak rychle, že lord nestíhal vykrývat, a jednou nevykryl, podsekla mu nohy a usekla hlavu. Ve městě zavládl chaos, všichni hlásali „Náš lord byl zabit, náš lord byl zabit.“ Město pod svoji péči dostal Král a všechno bylo při starém. Gamalia dostala tučnou odměnu za vyhraný turnaj. Koupila jsi kvalitní válečnickou vyzbroj, najmula si žoldnéřskou armádu. Vymýtila z území království všechny bandity. Dobyla mnoho hradů a měst, bohužel při obléhání jednoho města dostala zásah zrezivělou šipkou od kuše do ramene, dostala otravu krve a umřela její armáda na její počest nosila zástavu na které bylo napsáno Gamalia. Toto je špatný konec, jedné velmi úspěšné válečnice.
      Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností. Bertrand Rusell


    • Myš ve stanu - Slohová práce z ČJ

      Ahoj!

      Předkládám další příběh...
      Myš ve stanu
      SLOHOVÁ PRÁCE

      J      ednou jsme jeli na kola, do kempu jsme přijeli až pozdě večer. Povečeřeli jsme instantní polévku a šli spát.
      probudí mne nějaké pištění ve stanu, znělo to asi takhle: „Píp, Píp.“ Podívám se na mobil. A vidím myš.Začnu ječet: „Á á á á !“ Nejdřív se vzbudí táta. Zeptá se mě: „Co se děje?“ Já zakřičím „Myš!“ a ukážu na ni.
      Táta asi po dvou hodinovém běhaní po stanu myš vyhnal a spali jsme až do poledne. Naobědvali jsme se a vyjeli na výlet do Třeboně. Když jsme se vrátili už se stmívalo. Šli jsme spát brzo, protože po dnešním dnu zážitku a překrásném výletě jsme byli hodně unavení. V noci nás nic neprobudilo, tak jsme se dobře vyspali. Ráno jsme se sbalili a jeli domů Byl to krásný zážitek.


      Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností. Bertrand Rusell


      The post was edited 1 time, last by MXW ().

    • Ahoj!

      Pár mám na papíře, jenže komu by se chtěly přepisovat ty romány :D

      E: Možná příští týden něco přibude.... Pak mám ještě jeden rozepsanej...
      Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností. Bertrand Rusell


      The post was edited 1 time, last by MXW ().

    • Black Gladiators

      Ahoj

      Mám tady ten příběh, jak jsem slíbil. Je to popis k jedne gildě na Gladiatusu, ale mezi tím než jsem ho přepsal do elektonicky podoby tak se rozpadla :( Tak jse to vymazal a teď jsem to přepsal znovu.
      BLACK - GLADIATORS

      Tři sta let jsme byli sužováni hladem, ukrutnou žízní, nesnesitelnými vedry a tuhými zimami. Byl na nás nahněván sám ďábel, který nás držel ve svém pekelném žaláři. Když bylo jedno parné léto, nahřál jeden náš bojovník svoji čepel meče a roztavil mříže našeho vězení. Hlídali nás tisíce ďáblových pobočníků. Všechny jsme je pobyli naší silou a strategií. Nějakým způsobem se to dostalo k našemu vězniteli, vládci pekla. Čekal na nás před východem podsvětí. Vyzval našeho mistra na souboj a řekl temným hlasem „Pokud vyhraješ, budete svobodní.“ Náš mistr bojoval jak nejlépe mohl, ale temné síly v tomto boji byly lepší. Náš mistr měl u sebe jednu tajnou zbraň. Když si zlý protivník myslel, že vyhrál. Náš mistr po něm hodil dýkou. Ďábel padl mrtev. Odházeli jsme kamení od východu, byl to východ z Pekla. Náš bojovník co měl kladivo roztříštil pekelnou bránu, a my jsme ucítili vůni deště a svobody, ale hned po tom co jsme překročili Pekelný práh se z nás stali démoni s lidskou podobou, byli jsme něco mezi námi dobytým peklem a úrodnou zemí. První co jsme udělali jsme se vydali hledat nejbližší krčmu, kde by jsme mohli spláchnout své hrdla čistou vodou a své žaludky zahltit dosyta. Šli jsme do první vesnice, která byla vidět od Pekelné brány. Ve vísce byla krčma s názvem Hostinec u Proradného jednorožce. Když jsme vešli všichni se na nás dívali divně. Ale pak jsme jim pověděli, že jsme porazili zlo. Všichni zajásali a my pili z gryglů plných konopného piva, jedli jsme z talířů, ze kterých jedli králové. Byli jsme posilněni na tolik, že jsme si řekli „Tak a teď dobijeme celý svět!“. Táhli jsme na Egypt, tam jsme rozmasakrovali vše co nám stálo v cestě. Pak přišla slavná bitva u Thermopyl a Plétají. Čekali jsme až Peršané porazí Spartu a na opak. Potom jsme povraždili Sparťanské bojovníky, o kterých se říká, že byli nejlepší válečníci světa. Ale i to nám nestačilo, chtěli jsme dobýt i sídlo antických bohů. Tahle bitva pro nás dopadla velmi dobře. Athénská armáda nám nedělala větší potíže. Pak už nám chyběl dobýt jediný Řím největší říše celého světa, teda až po nás. Byla to naše osudová bitva. Padlo nám 1000 mužů ze 1048. Tuto bitvu jsme prohráli . Římané k nám nebyli krutí, tak jak my k ostatním. Nechali nás položit zbraně padlých na jejich těla, aby mohli své řemeslo vykonávat i ve svém posmrtném životě. Poté nás prodali do otroctví, šest bojovníků koupili kupci z Říma. 4 koupila Gladiátorská škola v Pompejích. Čtyři šli pracovat na farmu . Ti z Pompejí měli k našemu řemeslu nejblíže, když byla erupce sopky utekli do Římana svými spolubojovníky a ti co šli pracovat na farmu pozabíjeli farmáře a jeho rodinu. Sešlo se nás čtrnáct, bojujeme v aréně za naši čest, slávu, výhru a svobodu.
      Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností. Bertrand Rusell


    • jojo velice pěkné jak sem si přečet první hned sem musel si přečíst další :D Moc se ti povedli :)

      //sloučeno s:

      Když je svět tak jako růže,proč se namáhat vždyť pracovat může.Když slunce ráno vychází ,a raní louka jest jak zrcadlo odrážející nebeskou krásu,jenž natáhnout paži stačí,a ocitnu se na polárním pásu. :D

      //double? to je druhé porušení pravidel během několika minut. Pravidla si prostuduj. Wlsek.
      ~Camron~ Lv.99(+50)(18.10.2017)

      KRIS Kris Officiálně