Search Results

Ahoj, pokud by ještě někoho zajímali Ebutanti, tak je zveřejňuji na spisovatelské stránce. Dlouho nic nebylo kvůli maturitě, kterou mám ovšem úspěšně za sebou, takže se k psaní zas můžu na nějakou dobu vrátit. Snad se tedy i vy moji čtenáři vrátíte ke čtení. Pokračujeme tam 28. kapitolou! piste-povidky.cz/profil/Rejno%C4%8Dek

Nehážu vše do jednoho pytle.. řekla jsem, že to moje byli blbosti... vlastně furt sou No taky píšu pro zábavu, ale líbilo by se mi se tím živit... A samozřejmě piš vše co tě napadne, občas z toho vylezou takový věci, jako Pán prstenů nebo Hobit... :D:D

To v podstatě není pravda, protože úplně první spisovatelé a rozhodně netuším kdo to může být četli např.: jeskynní malby, pak se tradovaly legendy a různá vyprávění. Uvědom si, že taky první kniha rozhodně neměla podobu těch dnešních. Jinak utahovat si může, poslední dobou mě to nějak nerozhazuje. Ja a ještě... příběhy z anime jsou blbost i ty mají psanou předlohu, ve většině případů a hlavně u těch lepší anime (což doufám, že brakem by ses nezabýval) a i ten, kdo píše mangu ti řekne, že jeho k…

Stojím za názorem, že člověk, co chce psát musí nejdříve něco přečíst... a tím nemyslím časopisy a letáky prostě knihu jako takovou, nejenže to zoršiřuje slovní zásobu, ale člověk okouká i nějakou tu gramatiku a možná chytne inspiraci...

Sasouši ani jsem to nemusela číst (ale četla jsem ) a hrozně na mě skákalo jméno Xeros... Prakticky v každým řádku a někdy jak jsou hned vedle sebe? To hrozně ubíjí a nedává to tomu plynulost textu. Odstavce... dobře, žes to rozházel Problém opakování slov je i mým problémem, ale s těmi jmény bys měl něco udělat. I když co já tady do toho kecám, sama ted na psaní nemám moc čas :D... což ste si asi všimli

náhodou poměrně dobrý, zkus ho dotáhnout a udělat barvičkách

ta věc z tý matiky... vůbec netušim, co to je ale dýně je dobrá

Jestli už jsi war, tak kovolt masku nepotřebuješ, stačí s nima promluvit i bez ní, normálně ti to q udělá. Mluvím z vlastní zkušenosti.

KAPITOLA DVACÁTÁ SEDMÁ „Tak už házej!“ „Snažím se, loď se příliš houpe, jakmile zamířím a mrknu, jsem o deset stop vedle,“ namítal Ledník visící v lanoví. „Nemrkej!“ rozkázal mu kapitán, když jílcem meče dal dalšímu nepříteli ránu do spánku. Ten jako Šípková Růženka usnul na palubě. Ledník se rozhodl, že teď už nůž hodí za každou cenu. Naposledy zamířil, vyčkal, až se loď zhoupne a vrhl. Nůž letěl směrem, kterým chtěl, ale zabodl se těsně vedle místa, než kam měl. „Mám problém,“ vyhrkl pytlák. G…

Frankenstain hrb neměl, to si to možná pleteš s Quasimodem Ten byl jak velbloud až až Jinak mě to jako kopyta nepřijde, i když se určitě snažil (což se cení)

hrby by mě ani tak neiritovali, ale nemaj velbloudi náhodou kopyta? když už to jsou sudokopytníci?

KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ „Pane, myslím, že už jsme dost blízko. Druhá posádka už má připravená lana a pokřikují na nás. Bohužel jim není rozumět ani slovo,“ ozve se jeden z chlapů. Stál a nakláněl se přes okrajník, aby co nejlépe slyšel. „Jak jim není rozumět?“ „pane, pořvávají na nás svým jazykem. Neumíme Menorsky.“ Chosé se na svého námořníka zamračil a Athig jen stěží zadržoval smích. „Víte, jiný kraj, jiný jazyk, řekl bych. Jen několik kapitánů umí alarijsky a pak je tu královská rodina, která…

KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ V důstojnické jídelně bylo ticho. Athig přecházel ze strany na stranu a zamyšleně se drbal na hlavě. „To tedy znamená, že s ním budu muset bojovat,“ poznamenal, když se zadíval do hořící lampy. „Možná by stálo za to vyzkoušet trochu diplomacie. Pidlo přeci nemůže být tak… podlý, aby ti nedal šanci si s ním o osudu jeho, tedy vaší, rodné země promluvit,“ ozval se Maris, který seděl nejblíže ke dveřím. Aby zajistil soukromí a nerušenou debatu, zmrazil vodu v zámku a tím zabrá…

KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ Mladík s hnědými vyčesanými vlasy otevřel oči a několikrát zamrkal. Dlouze zívl a protáhl se, přičemž mu z úst vyšlo zamumlání. Znaveně se zvedl a došoural do kuchyně, kde se znovu svalil na židli. „Kafe,“ šeptl a opřel si hlavu o stůl. „Si ho nalej,“ řekla dívka jemným hláskem. „Nalij, Mo. Správně je to nalij a ne nalej.“ Opravil ji starší bratr a hodil po ní prosebné oko. „Etacu, zvedni ten svůj línej zadek a začni něco dělat. Táta má dneska pohřeb a není zařízené vůbec…

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ Noc byla dlouhá a klidná. Chosé namohl natěšením spát, tak si veškeré hlídkující námořníky hlídal sám. Většinu času trávil u kormidla, aby si menší zavalitý mužík, držící místo kormidelníka, mohl odpočinout. Po několikáté zkontroloval svůj kompas, který na řetízku nosil u svého pasu. Ukazoval severo-severo východ. Aby se vrátili zpět na správný kurs, otočil kormidlem o tři čárky doleva a zajistil ho lanem. Zkontroloval plachty a zadíval se do ráhnoví, usoudil, že vše vypad…

KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ Vítr byl příznivý a hnal Temného jestřába směrem, kterým jeho kapitán chtěl. Posádka šlapala jako hodinky a Ebutanští si stále hleděli svého. Chosé si nechal zavolat Athiga. „Jak kdybych byl na zemi. Loď je klidná, dobře ovladatelná. Tímto tempem bychom měli být v Rodocii během sedmi až osmi dnů. Doufám, že počasí vydrží, nebo aspoň vítr.“ Usmál se Chosé a zatížil rohy mapy kalamářem a knihou. Zabodl prst uprostřed moře. „Tady někde bychom měli potkat Menorskou loď, která …

„Ano, pane!“ „Hej, Dafe!“ zakřičel a znovu se někdo naklonil. „Naložte ty koně!“ zařval a počkal si na přikývnutí. „A vy pojďte za mnou. Představím vás bratrovi. Já si musím ještě něco zařídit.“ Po molu došli ke středu lodě, odkud už nebyl problém se nalodit. Čekal je uvítací výbor. Jediný, kdo kromě kapitána byl oblečen v něčem slušivém, byla Chosého menší verze. „Můj bratr Maximus, podkapitán. A tady další důležitá osoba, můj první důstojník Sasu,“ řekl a ukázal na přicházejícího kluka, který …

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ Několik minut po půlnoci čerstvě probuzený Maris dlouze zívnul a zabalil se do pláště. Foukal lehký vítr, oheň byl utlumený, tak aby nebyl vidět, ale nedalo se u něj ohřát. Teresa, která měla hlídku před ním, se rychle uložila ke spánku těsně u ohně. Stejně jako ostatní použila sedlo jako polštář. Hvězdy zářily seřazené v obrazcích. Maris, aby neusnul, vyráběl ledové krystalky a skládal je do stejných obrázků, které viděl. Všiml si v nich odrazu naoranžovělých teček, když …

Ledník byl tou jízdou tak unesený, že si ani nevšiml ostatních cválajících vedle něj. Bylo až podivuhodné, jak rychle se je naučili ovládat, ale jak později správně pronesl Charlie: „To je ta Ebutanská schopnost rychlého učení.“ Udělali několik kol po louce a vrátili se pro svoje věci. Pytlák zároveň vymyslel důmyslný postroj pro nošení nákladu. „Myslím, že do Throenny bychom mohli dorazit zítra. Jak tak koukám, stmívat se začne asi za pět hodin, takže se pak zastavíme na večeři a přenocujeme, …

KAPITOLA DVACÁTÁ Velká zvířata vždy budila respekt, ale nebyl důvod se jich bát, protože byli pod dozorem. Teď skupina stála před úkolem, který znovu prověří jejich schopnosti. Iluze údolí zmizela a vodopády byly náhle na dosah ruky. Okolo nich pak vedla cesta pryč. Ocitli se na loukách, rozlehlých a pustých. Rovnou linii horizontu rušilo jen pár balvanů. „Beru toho černého,“ vyhrkl Leon a postavil se vedle něj. Jediný byl černý a o několik centimetrů vyšší než ostatní. Vraník hlasitě zaržál a s…